Vláda tvrdí, že chce předvídatelný a jednoduchý daňový systém. Experti na daňové právo se však shodují, že přesně to se kabinetu nedaří plnit. Daňový systém je podle nich ve špatné kondici a namísto pomocníka v něm podnikatelé mohou vidět spíše svého nepřítele.

Experti debatovali na konferenci pořádané Institutem moderní politiky, který založilo v roce 2018 hnutí STAN. Bývalá náměstkyně ministra financí a nynější daňová poradkyně Simona Hornochová poukázala na to, že současný daňový zákon vznikl na počátku 90. let minulého století. „Má za sebou 180 novel, text už přestává být srozumitelný i pro daňové poradce,“ uvedla.

Na složitost zákona přitom v minulém volebním období upozorňoval i tehdejší ministr financí a současný premiér Andrej Babiš (ANO). „Napíšeme nový zákon o daních z příjmů tak, aby ho politici znovu nekomplikovali,“ jsou jeho slova z ledna roku 2017. Vloni v říjnu ale ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) oznámila, že nový zákon pravděpodobně kabinet vůbec nepředloží. Namísto toho pokračuje v dalších novelách, které vláda každoročně schvaluje v takzvaném daňovém balíčku.

Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady – nezávislé instituce, která má dohled nad dodržováním rozpočtových pravidel – upozornila, že to je přesně opačný směr, než jaký podnikatelé potřebují. „Daňový systém potřebuje transparentnost, stabilitu a jednoduchost,“ uvedla Zamrazilová ve svém příspěvku.

Ministryně financí a dnes i místopředsedkyně vlády Alena Schillerová nepopírá, že současný daňový řád je pro podnikatele příliš komplikovaný. Uvedla, že jednodušší správa daní je stále prioritou vlády. „Tohoto cíle dosáhneme prostřednictvím projektu MOJE daně, který přinese jednodušší a přehlednější daňový systém,“ uvedla pro HN Schillerová.

Jenomže zmíněný projekt už vláda slibuje několik let. A finanční správa naopak v posledních letech čelila kritice za příliš razantní výběr daní. A to i u podnikatelů či firem, u kterých bylo jen pouhé podezření, že by mohli oni nebo jejich dodavatelé krátit stát na daních.

Razantní výběry daní

Kauzy zajišťovacích příkazů, které berním úřadům umožňovaly okamžité zabavení veškerého majetku firem, z nichž některé obratem skončily v likvidaci, stály dokonce místo bývalého šéfa Generálního finančního ředitelství Martina Janečka. Ten na svůj post rezignoval v prosinci 2018 a dnes vede finanční ředitelství v Českých Budějovicích.

Hornochová proto míní, že stát by měl obnovit důvěru veřejnosti v korektní výkon správy daní a zároveň zamezit kriminalizaci daňových chyb. „Jak může být 85 procent doměrků daně trestným činem?“ ptala se. Podle statistik předává finanční správa na policii skutečně uvedené procento všech doměrků nad 50 tisíc korun s tím, že dotyčný podnikatel se chtěl úmyslně obohatit. Před pěti lety to přitom bylo jen u poloviny případů.

Hornochová poukázala na příklad kontroly odpočtů daně na vý- voj a výzkum. Stát podporuje firmy, které vyvíjejí vlastní produkty, daňovým zvýhodněním. Finanční správa ale začala hromadně tato zvýhodnění firmám neuznávat a doměřovat daně včetně milionových penále. „Kontroly probíhaly tak, že úředníci ověřili, zda jste uměli napsat datum zahájení projektu. Když jste se spletli o den, tak bylo jedno, jestli pomáháte ekonomice, doměřili vám všechno,“ uvedla.

HN jeden podobný případ popsaly. Česko-neměcký podnikatel František Kubík vlastní v Přerově fabriku na vývoj speciálních strojů. Přestože se živí prakticky výhradně vývojem nových zařízení, berní úředníci mu sdělili, že má na projektu špatné datum a doměřili mu daň pět milionů korun a další téměř milion činilo penále. Kubík vše zaplatil, nicméně zvažuje návrat do Německa, kam v 70. letech emigroval.

Vysoká daňová zátěž

Další bolavé místo českého daňového práva je vysoká míra zdanění. Podle Zamrazilové je v Česku sedmé nejvyšší zdanění ve sdružení nejvyspělejších zemí světa známém pod zkratkou OECD. „U zaměstnance je to 43,7 procenta z průměrné mzdy,“ uvedla. Vladimír Štípek ze Svazu průmyslu a dopravy řekl, že zároveň tím s každou daňovou změnou roste administrativní náročnost pro podnikatele. „Stále jim přibývají každodenní povinnosti,“ řekl.

Ministryně Schillerová uvedla, že cílem vlády je zlepšit výběr daní. „Bez toho, abychom je navyšovali,“ řekla. Babišův kabinet přitom vloni prosadil zvýšení spotřební daně na tabák a lihoviny a zdanil výhry z hazardu a v loteriích.

Autor: Martin Ťopek martin.topek@economia.cz

 

  • Fotogalerie zde.
  • Prezentace řečníků zde.
  • Videozáznam konference k dispozici zde.

Daně, daně, daně

15. ledna 2020 10:00-14:00 Schebkův palác, Politických vězňů 7, Praha